Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru, automatické váhy, magnetu, koukolníku, loupačky (špičáku), někdy i mačkací stolice a klíčového cylindru.
Kolik HP spotřebuje kámen?
Zobrazit odpověď
3,5 až 6 HP podle velikosti průměru.
Které vlastnosti má míti dobrá pšenice a žito zpracovávaná na mouku?
Zobrazit odpověď
Mouka má obsahovati dosti lepku, má míti schopnost dobrého pečení, přijmout hodně vody, dobře kynout.
Které listiny musí učeň míti?
Zobrazit odpověď
Domovský neb křestní list, školní vysvědčení.
Jak jest zařízen dobrý špičák?
Zobrazit odpověď
Hrubší pískovcové kameny mají obrácenou ostrost křesu, která těžce propouští obilí a ošpicuje je.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Balerův větrný mlýn v novém

Štítky: mlýn Balerů (Ulice / ves)


Před pěti lety, přesně 27. 6. 2007, jsme se poprvé na OÚ ve Spálově sešli, abychom se domluvili na záchraně chátrajícího Balerova větrného mlýna. Jako zástupci sekce Větrné mlýny při Technickém muzeu v Brně jsme přijeli majitelce a městysi nabídnout odbornou pomoc při jeho záchraně. Našim motivem bylo hlavně to, že šlo o jediný větrný mlýn u nás, kterému hrozil bezprostřední zánik.

Balerův větrný mlýn v novém
Před pěti lety, přesně 27. 6. 2007, jsme se poprvé na OÚ ve Spálově sešli, abychom se domluvili na záchraně chátrajícího Balerova větrného mlýna. Jako zástupci sekce Větrné mlýny při Technickém muzeu v Brně jsme přijeli majitelce a městysi nabídnout odbornou pomoc při jeho záchraně. Našim motivem bylo hlavně to, že šlo o jediný větrný mlýn u nás, kterému hrozil bezprostřední zánik.
Byli jsme velice vstřícně přijati majitelkou paní Ludmilou Jemelkovou i starostkou paní Marií Flodrovou. Podařilo se nám domluvit se na zahájení základních záchranných prací i na první brigádě. Hned následující měsíc udělal Jan Kandler z Partutovic provizorní opravu střechy. Dne 18. srpna 2007 jsme se sešli na první brigádě. Pomocí pánů Karla Hajchla a Zdeňka Vodičky ze Spálova jsme zazdili velkou díru ve zdi, vsadili nová futra i nové dveře. Na naši práci se přišla ještě naposledy podívat i dcera mlynáře Balera, paní Ludmila Šímová. Na práci se sjeli členové sekce z Prahy, České Třebové, Dvora Králové, Zlína Ostravy a z dalších míst. Odborný dohled měl na starosti Radim Urbánek. Průběžnou dokumentaci záchranných prací prováděl Bedřich Ludvík. Následovala pátrací akce po archívech, kdy jsem se snažil získat před připravovanou rekonstrukcí co nejvíce informací o původním stavu mlýna.
Od této doby jsme se ve Spálově scházeli téměř každý rok. A obnovu mlýna jsme vždy posunuli o kousek dál. Zasadili jsme okenní rámy i okna, udělali novou kamennou podlahu v přízemí, dřevěnou podlahu v prvním patře, schodiště do prvního patra a úplně novou střechu. Následovalo omítnutí vnitřku mlýna, úprava okolí a usazení původního mlýnského kamene do prvního patra. Do takto upraveného interiéru byla na osmi panelech umístěna výstava Větrné mlýny ve Spálově a okolí. Mlýn tak byl poprvé otevřen veřejnosti v rámci Dne městyse Spálova 26. července 2009.
V dalších letech jsme obnovili kovové pásy okolo mlýna (dělal kovář pan František Švorc z Partutovic), na střechu jsme natáhli druhou vrstvu lepenky a opravili vnější omítku. Na poslední brigádě jsme mlýn z vnějšku i zevnitř nabílili a konečně osadili větrné kolo. Takže od 26. srpna 2012, po pěti letech práce, vypadá větrný mlýn ve Spálově zvenku přesně tak, jak ho v roce 1942 vyfotografoval místní rodák pan Josef Šustek. V interiéru se podařilo umístit jeden mlýnský kámen, druhý se zatím nepodařilo najít. O vnitřním uspořádání se nedochovali žádné informace, takže ho nešlo více rekonstruovat.
Největší zásluhu a největší část prací na obnově mlýna, provedl jednoznačně Honza Kandler. Bez jeho zkušeností a obětavosti bychom se tohoto krásného stavu asi nedočkali. Okna vyrobil Pavel Hajkr a na vše odborně dohlížel Radim Urbánek. Uznání a dík patří i všem členům sekce Větrné mlýny, kteří se na brigády sjížděli ze všech koutů naší republiky na práci, i těm, kteří rekonstrukci podporovali finančně. Velice příjemná spolupráce byla se starostkou i majitelkou mlýna.
Loni se podařilo udělat i poslední krok k celoročnímu zpřístupnění mlýna, tj. byla vytýčena trvalá přístupová cesta přes pole k mlýnu. Letos na začátek této cesty umístíme informační panel. Dřevěný stojan daroval Michal Jouda a textovou tabuli vyrobilo TM v Brně.
Podařila se nám společně úžasná věc, na kterou můžeme být náležitě hrdi. Moc děkuji všem členům naší sekce.
Jan Doubek 

Závěrečné slovo:
http://www.youtube.com/watch?v=6ZvD2ROfaq0&feature=plcp

Doubek Jan