Jak sem usí mlíti vlhké obilí?
Zobrazit odpověď
Více průchodů, moc neskládat, jinak jsou zamazány kameny, vysévače a svodné roury.
Které vlastnosti má míti dobrá pšenice a žito zpracovávaná na mouku?
Zobrazit odpověď
Mouka má obsahovati dosti lepku, má míti schopnost dobrého pečení, přijmout hodně vody, dobře kynout.
Jaký je postup při vysokém a polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Šrotování, třídění a čištění krupičných směsí, luštění a vymílání těchto na hrubou a hladkou mouku.
Které číslo mylnářského hedvábí se používá při moukách?
Zobrazit odpověď
Čísla 9, 10, 11, 12, 13.
Jaký křes je nejlepší a nejsprávnější?
Zobrazit odpověď
Křes paprskovitý, poněvadž stejnosměrným rozdělením i větrníků dopravuje melivo stejnoměrně na mlecí plochu a jest možné účelné zpracování.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Rymice | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaRymice
u č. p. 62
769 01
OkresKroměříž
Burian 37
Rymice
GPS49° 20' 38.7''
17° 31' 58.4''
Mapová značkaNěmecký / Objekt s kompletní technologií
300 m V od OÚ
34559/7-5889 z r.1973
otevřít list NPÚ
Muzeum s průvodcem
1975
Větrný mlýn Rymice

Mlýn německého typu je vlastně replikou postavenou s využitím dílů z bývalého mlýna v Bořenovicích. Ten postavil v roce 1795 František Hlobil, když se vzdal myšlenky na převoz svého mlýna z Žeranovic. Před stavbou musel zakoupit pozemek a získat povolení ke stavbě. Zajímavostí je, že se dochovala kompletní kupní smlouva mezi ním a obcí Bořenovice. V ní čteme například, že stavební pozemek se šesti měřicemi pole koupil na dluh za 60 zlatých rýnských, a že musel odvádět vrchnosti ročně čtyři zlaté a obci dvakrát ročně devět zlatých. Zato směl mít dvě krávy a dva kusy černého dobytka v obecním stádě na pastvisku. Stavbu i provoz mlýna realizoval na vlastní náklady.
V roce 1891 byl mlýn převržen vichřící, po opravě však pracoval dál. Za první republiky již mlečů ubývalo a tak chtěl mlynář František Sklenář v roce 1932 odhlásit živnost a mlýn zbořit. Památkový ústav mu to nedovolil, takže v mletí pokračoval. Po druhé světové válce však mlýn jen chátral. Větrný mlýn zachránilo v roce 1977 jeho přemístění do Souboru lidových staveb v Rymicích. Dnes je mlýn o velikosti 5,9 x 5,9 m a výšce 11,2 m opraven. Větrné kolo o čtyřech křídlech má průměr 14,8 m, plocha jednoho křídla je 6,5 m2. Palečné kolo má 96 palců a průměr 3,3 m. Céví má průměr 40 cm a místo na 10 zubů. Ve mlýně je jedno složení o průměru kamenů 1,2 m a výškách 20 a 17 cm. Mlýn je veřejnosti přístupný jako součást prohlídkové trasy v obci.


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Hlobil František 1795
  • Sklenář František 1928
Přemístěn
Německý
Dřevěná
Exteriér
  • Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
  • Okna
  • Schodiště
  • Vikýř pro hřídel
  • Interiér
  • Schodiště
  • Dnes je mlýn o velikosti 5,9 x 5,9 m a výšce 11,2 m opraven. Větrné kolo o čtyřech křídlech má průměr 14,8 m, plocha jednoho křídla je 6,5 m2.

  • Existující obyčejné složení
  • Palečné kolo má 96 palců a průměr 3,3 m. Céví má průměr 40 cm a místo na 10 zubů. Ve mlýně je jedno složení o průměru kamenů 1,2 m a výškách 20 a 17 cm
    Technologické vybavení
  • brzda
  • cévní kolo
  • drak
  • lub
  • mlecí kámen
    • francouzský kámen (Počet: 1)
  • moučnice
  • násypný koš
  • paleční kolo
  • svislá hřídel (Kovová)
  • větrné kolo (perutě rovné)
  • vodorovný hřídel - val
  • žejbro, žejbrovací síta
  • Základní obrázky

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

    Listinné dokumenty, korespondence