Zimní obilí tvrdé, polotvrdé, měkké, pšenici jarku (přesívku). Jarní žito, které se požívá hlavně na pražení kávy.
Co se dělá, když se odstraňuje omílka?
Zobrazit odpověď
Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Co dělá mlynář po uplynutí doby učení?
Zobrazit odpověď
Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
Jakou hmotou se vylévají kypřice a kuželice?
Zobrazit odpověď
Ledkem neb sírou, nikdy ne olovem.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Mlýn holandského typu stával na východním okraji obce. Zajímavostí je, že mlýn
není uveden v seznamu mlýnů, který vytvořil Václav Burian i přesto, že je o něm
zmínka v knize Boskovický okres, ze které čerpal. V této knize se o obci Suchý
píše: „Ves tvoří jednu řadu domů, před níž stojí kaplička. Při západním konci
na břehu rybníka jest myslivna, vedle panská pila, východně povětrník.“ Z této
krátké zmínky se dá usuzovat, že v době, kdy knihu Jan Knies psal (poprvé byla
vydána v roce 1904), mlýn v obci Suchý ještě stál.
Tento mlýn je zanesen také v mapě třetího vojenského mapování. Podařilo se mi jej
nalézt také v indikační skice obce Suchý z roku 1870.
Díky těmto kusým zprávám můžeme o mlýně říci, že stál již před rokem 1870
a zanikl někdy po roce 1904.
Lit.: Janečka, Josef: Větrné mlýna na Drahanské vrchovině, dipl. práce, MU Brno 2014,
