Průměr kamene v cm a počet obrátek musí dáti vždy číslo 290.
Jak se nazývá střed mlýnského kamene kolem středu otáčení?
Zobrazit odpověď
Srdce nebo prsa.
Které vlastnosti má míti dobrá pšenice a žito zpracovávaná na mouku?
Zobrazit odpověď
Mouka má obsahovati dosti lepku, má míti schopnost dobrého pečení, přijmout hodně vody, dobře kynout.
Na co jsou na kamenech větrníky?
Zobrazit odpověď
Za účelem chlazení, přívodu vzduchu s melivem do kamene a doprava meliva k obvodu.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Nedochované větrné čerpadlo bylo součástí areálu nedochované parní elektrárny, jejíž vznik byl spojen se stavbou zámku na Lešné hrabětem Seilernem v letech 1887 - 1893. Elektrárna byla situovaná na okraji bývalé Lešenské obory u silnice směrem k Lukovu. Již r. 1987 se o objektu píše v okresních novinách Naše pravda jako zpustlém a zanedbaném. Větrné čerpadlo, které sloužilo pro zásobování parní elektrárny vodou pro parní stroje, zaniklo pravděpodobně s výměnou parního pohonu generátorů elektrárny za dva spalovací motory Wikov s výkonem po 8 HP.
Větrné čerpadlo je dokumentováno dobovou rovněž fotografi ze začátku 20. století. Zobrazení čerpadla (byť jen jeho horní části, ostatní je skryto za stromy) umožňuje určení typu větrného rotoru jako Halladayova turbína.
Hranolovitou nástavbu kónické příhradové věže a tvar kormidla naznačuje při porovnání s dokumentací bývalého větrného čerpadla ve Vysokém nad Jizerou i původ stroje. S velkou pravděpodobností jde o výrobek rakouské firmy Friedlander.
Zdroje, odkazy: Okresní noviny Naše pravda, 1988. Elektrárna na Lešné;
Okresní noviny Naše pravda. 7. 8. 1987, fotografie celkový pohled . elektrárnu – počátek 20. století;
Informace Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně
Barevná kreslená pohlednice s tématem Mariánského poutního místa Štípa se dvěma vyobrazeními kostela ve Štípě (vyd. 1955). V kresbě Štípa od jihu s kresbou stožáru větrného čerpadla i s rotorem a budovy u jeho paty.
