Čím vzniká rozemílání zrna neb šrotu na mlýnském kamenu?
Zobrazit odpověď
Otáčením jednoho kamene na druhém a roztíráním meliva v mlecí ploše.
Běží oba válce šrotovky a žitné stejně rychle?
Zobrazit odpověď
Ne. Jeden válec běží rychle, přdstihuje válec druhý. Předstih šrotovky jest 1:2 - 1:2,5, u žitné 1:3.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Co dělati, když jsou kameny zamazány?
Zobrazit odpověď
Musí býti umyty kartáčem, horkou vodou s přidáním octa a střeny houbou. Totéž platí pro válce.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
O starším větrném mlýnu v Praskačce uveřejnil noticku Č. Zíbrt: (658) roku 1718 uvádí vizitační zpráva v Praskačce na statku Libčanském větrného mlynáře Matěje Vinkláře. Ten neměl při mlýně žádné pozemky ani žádného pomocníka v mlýně. Platil 14 zlatých roční činže vrchnosti, a sám vydělával 30 zlatých ročně. Přesná poloha tohoto větrného mlýna není zatím dnes známa.
----------
Pozn: Mlýn je na 1 voj. mapování na stejném místě, jako později stál mlýn Pokorný 42,
-------------------------------
(658) Komise roku 1718 o povětrném mlynáři Matěji Vinklářovi v Praskačce na libčanském statku, ČL, ročník 26/1926, 252.
Na prvním vojenském mapování (Josefském), z roku 1764-1767, na mapě Čechy, list číslo 112, je na sever od obce nakreslena značka větrného mlýna. Jedná se o větrný mlýn, u kterého Ota Pokorný neznal polohu (LOKAL. 154).
