Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Jaké stroje používáme k vysévání?
Zobrazit odpověď
Rovinné vysévače nebo hranolové vysévače a také odstředivé cylindry. (Dříve i moučnice s moučným rukávem).
Z čeho pozůstává zkouška tovaryšská?
Zobrazit odpověď
Ze zkoušky teoretické a ze zkoušky praktické.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Jak sem usí mlíti vlhké obilí?
Zobrazit odpověď
Více průchodů, moc neskládat, jinak jsou zamazány kameny, vysévače a svodné roury.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Větrný mlýnek v Blatné, katastrální území Zákoutí (dříve Bernov, Bernau) blíže nezjištěné polohy je znám jen z vyobrazení.(455) Přesto, že fotografie není zcela zřetelná a popis věrného mlýna je nedostatečný, lze soudit, že větrný mlýn náležel k typu oněch malých dřevěných větrných mlýnů, které nalezl dr. J. Vařeka i v moravsko-slezské oblasti. (456)
(455) V publikaci Heimatskunde des Bezirkes Komotau, 2.Bd., H.3, 123 –4, Komotau 1934.
(456) J. Vařeka, Větrné mlýny na Moravě a ve Slezsku, Uherské Hradiště 1967, 22, a obrázek 24, 25.
-------------------------------------------------
na mapě ii. vojenského mapování je vyznačen Mlýnářský vrch
