Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek,
při průměru 65 cm dělá 450 obrátek
při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu.
Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Jak se nazývá ložisko ve spodku?
Zobrazit odpověď
Kuželice.
Jak jsou větrníky dělány?
Zobrazit odpověď
Od středu kamene kruhově ve směru otáčení: jsou také i rovné.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Na potoce pod Petrovicemi (ve vzdálenosti asi 450m na SV od Petrovic) postavil roku 1789 František Berounský nový mlýn volský a větrný (256). Tento mlýn byl zničen povodní roku 1872 (257). Malomlýnský rybník nad mlýnem byl vysušen a změněn na chmelnici (258). Potok podržel název Malomlýnský a místo samo Malý Mlýnec (259). Lokalita je položena asi 360m nad mořem (260).
(256) Větrný mlýn se připomíná k roku 1814 (SÚA, ČG, Publ. 1841 – 1855, fascikl 37/1/48, č. 73237).
(257) V. Kočka, Dějiny Rakovnicka, Rakovník 1936, 505; za upozornění děkujeme ZLA Křivoklát (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení ze 17.12. 1853, čj. 154/53). Pramen: Registra purkrechtní č. 1158 a 1164.
(258) GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 5733, 1845 (stav 1841), list II (Petrovice); tamtéž i katastrální mapa z roku 1893, list 2 (Petrovice).
(259) Na někdejší větrný mlýn se nezachovala v místě paměť (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV Petrovice z 2.3. 1956, čj. 61/1956).
(260) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Rakovník 9-8, 1951.
