Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Kolik dělá obrátek francouzský kámen při plochém mletí?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm a počet obrátek musí v součtu dáti číslo 220.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Které přísady v obilí jsou pro mlynáře škodlivé?
Zobrazit odpověď
Písek, kaménky poškozují mlynáře na váze, vikev a koukol barví mouku do šeda, česnek zamazává válce a kámen.
Leží kameny na sobě?
Zobrazit odpověď
V prsou (srdci) jsou kameny vybrány a v mlecích plochách se téměř dotýkají.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Mlýn stával ve Mšeckých Žehrovicích, kde jej za 460 zl. koupil roku 1800 i s domkem čp. 52 mšecký krupař Jindřich Valentin z čp. 55 ve Mšeci. Odprodal pak domek ve Mšeckých Žehrovicích a vystavěl si za to domek na náměstí ve Mšeci (nyní čp. 94) a mlýn přestěhoval z Mšeckých Žehrovic do Mšece. Mlýn tu postavil na Sedláčkově poli a platil roční nájem 1 zl. Jeho syn, bednářský mistr František Valentin s manželkou Annou prodali mlýn roku 1835 Václavu Březovskému za 200zl. (241). Mlýn stál (roku 1841) asi 500m na SZ od kostela sv. Kateřiny ve Mšeci těsně při cestě, směřující ze Mšece na Srbeč, a to při její pravé straně. Byl v jižním cípu pozemkové parcely č. 814 v trati Nad Šibenicí (242). 10.6. 1843 silný jihovýchodní vítr mlýn převrhl a pak nebyl již mlýn obnoven (243). Roku 1891 (244) na katastrální mapě již není vyznačen. Lokalita má nadmořskou výšku cca 450 m (245).
V současné době obhospodařuje shora uvedenou pozemkovou parcelu, včleněnou do pozemkové parcely č. 815, JZD Přátelství ve Mšeci. Celý hon nese název K Srbči (U obecní skály) (246).
(241) Sdělení prof. L. Zubra z 12.4. 1956, opírajícího se o pozemkové knihy panství Mšece v SÚA; srov. GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení ZLA Třeboň z 28.12. 1953, čj. 193/3 a citací Archivu Mšec v Postoloprtech II A 4S lf.
(242) GÚ – ÚAGK, SK katastrální mapa i.č. 4885, Kornhaus, 1845 (stav roku 1841) list II.
(243) Mlýnský kámen, který až do 70let 19. století ležel na mezi u Sedláčkova pole, odkutálela mládež z bujnosti až za Branku před stavení čp. 97, kde krejčí Volf, majitel domku, zapustil později kámen do země jako dlažbu (sdělení prof. L. Zubra).
(244) GÚ – ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 4885, list 2 (Mšec).
(245) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Rakovník, 1-2, 1951.
(246) Sdělení rady MNV ve Mšeci z 8.8. 1970, čj. 891 (GÚ – ČSAV, VM – Č).
