Jakou listinu dostane učeň, když obstál při zkoušce?
Zobrazit odpověď
Výuční a tovaryšský list.
Jak má vypadati dobré obilí?
Zobrazit odpověď
Musí být zdravé, suché, čisté, plnozrnné a nesmí být zatuchlé.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Jak leží větrníky přes sebe?
Zobrazit odpověď
Křížem přes sebe.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný: Polohu druhého větrného mlýna nebylo možno zatím blíže určit. Je tu však třeba upozornit v této souvislosti na vrch Větra, správně Větrák, (kóta 453), asi 1600m na VSV od Struhařova (56). Soudím, že tento název souvisí s lokalitou někdejšího věrného mlýna ve Struhařově.
Zápisy v matrikách far v Okrouhlicích z let 1772 až 1778 jsou dokladem, že větrné mlynářství ve Struhařově se po řadu let udržovalo v rodině Švimberských (57). Jeden větrný mlýn ve Struhařově můžeme předpokládat i v roku 1814 a pak v roku 1842, i když pramen nedovoluje naprostou přesnost v lokalizaci (58).
(56) Topografická sekce 1:25 000, 4053/4, s.d.; táž sekce VZU, Praha, 1945. Srov. GÚ – ÚAGK, Názvoslovná komise kartografická, elaborát Hlavní pomístní názvy v zemích českých, kraj Pražský, 116, Větrák, katastrální území Dlouhá Pole (rkp).
(57) Sdělení J. Bady z 19.12. 1966 a z 13.1. 1967 (GÚ – ČSAV, VM – Č). Zápisy se vztahují na čp. 18, 21 a 28 ve Struhařově.
(58) SÚA, ČG, Publikace, 1841 – 18555, fascikl 37/1/48, č. 73237.
