Od středu kamene kruhově ve směru otáčení: jsou také i rovné.
Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek,
při průměru 65 cm dělá 450 obrátek
při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu.
Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Které mletí (vysoké, polovysoké, ploché) je nejjednodušší?
Zobrazit odpověď
Ploché, protože při něm odpodá třídění a čištění krupic.
Které listiny se přikládají k žádosti o tovaryšskou zkoušku?
Zobrazit odpověď
Učební smlouva, potvrzení mlynáře (mistra) o učení, školní vysvědčení a vysvědčení z pokračovací školy.
Co se stává, když se mele za horka?
Zobrazit odpověď
Kameny se musí skřesati, jelikož pozbyly ostrosti, a aby remiše byly v pořádku. příliš teplé mletí škodí.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Druhý obilní větrný mlýn náležel Josefu Röttigovi, hostinskému v Jiříkově, čp. 612 (400). Mlýn vyhořel asi kolem roku 1895. Před tím již dlouho byl neschopný provozu. Stával v místech dnešního hřbitova asi 360-370m n. m. (401).
O větrném mlýně v Starém Jiříkově uvádí se v Katastrálním oceňovacím operátu z poloviny 19. století, že měl jedno složení a byl tu zaměstnán jeden pracující (Arbeiter). Ročně mlýn zpracoval 350 měřic obilí a vyrobil 190 centů mouky (420).
(400) V roce 1843 náležela stavební parcela č. 269 Antonu Rosttigovi, domkaři v Starém Jiříkově čp. 612 (SÚA, SK, duplikát, 124, 4, Altgeorgswalde, Bau – Parzellen – Protocol).
(401) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Varnsdorf 7-2, 1951.
(402) SÚA, SK, duplikát, 124, 4, Alt-Georgswalde, Catastral-Schätzungs-Elaborat.
---------------------------------
Neobvykle mohutný větrný mlýn německého typu stál ve Starém Jiříkově nedaleko hřbitova a fungoval ho až do roku 1904, kdy mlýn vyhořel. Půdorys mlýna byl rekordních 7 x 7 metrů a výška přes 12 m, průměr větrného kola okolo 20 m. Výjimečná byla i velikost ze zadní stěny vystupující šalandy.
Jedním z posledních mlynářů v tomto mlýně byl mlynář Josef Röttig. Poloha tohoto mlýna je přesně známa. Na staré fotografii Johanna Heineho (fotograf a hodinář, náměstí č. 4) z roku 1897 je vidět i větrný mlýn asi 50 metrů jižně od zadního rohu hřbitova (na poli mezi hřbitovem a hřištěm na mírném návršíčku) sto metrů západně za současným hřbitovem. Jeho existenci zachycuje i dobová pohlednice asi z roku 1899, s kostelem sv. Jiří v pozadí. Tento větrný mlýn přečkal do počátku 20. století, kdy 12. července1904 vyhořel a už nebyl obnoven.
V Katastrálním oceňovacím operátu z pol. 19. stol. se uvádí, že měl jedno složení a byl tu zaměstnán jeden pracovník. Ročně zpracoval 350 měřic obilí a vyrobil 190 centů mouky.
Neexistuje
Německý
Dřevěná
Půdorys mlýna byl rekordních 7 x 7 metrů a výška přes 12 m, průměr větrného kola okolo 20 m. Výjimečná byla i velikost ze zadní stěny vystupující šalandy