Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Které listiny musí učeň míti?
Zobrazit odpověď
Domovský neb křestní list, školní vysvědčení.
Jaká síla jest zapotřebí u loupaček?
Zobrazit odpověď
3 - 9,9 HP, podle délky a průměru křídlence v loupačce.
Jaký je rozdíl mezi mletím na vysoko, polovysoko a na plocho?
Zobrazit odpověď
Při vysokém mletí se mele do krupic, polovysoké mletí je do krupic a mouky a ploché mletí je na mouku.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Na mapě království Českého (Kummerggova mapa) z roku 1850 je vyznačen mlýn Z od obce Sedlo (Sogr) - dnes osada Smrčina.
Pokorný:
Na Kummersbergově mapě Čech je vedle větrného mlýna v Hranici (okr. Cheb) vyznačen další větrný mlýn západně od osady Sedlo (Sorg) (320). Jde o větrný mlýn na katastrálním území Podhradí (kdysi Neuberg) (321). Podle katastrální mapy byl větrný mlýn zděný.
(320) Název je dnes zrušen.
(321) GÚ – ÚAGK, SK, OM, i.č. 5891/2, dříve č. mapy 5082 (staré 290), list V. Značka větrného mlýna je ve vzdálenosti asi 400m na západ od jmenované osady Sorg, na pozemkové parcele č. 2083, stavební parcela č. 198 v trati Steinböhler Flur. V soupisu mlýnů k roku 1842 jsou uvedenému roku doloženy v Ašském území 2 větrné mlýny s kapacitou ročních 3255 dolnorakouských měřic semletého obilí.
