Jaký je postup při vysokém a polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Šrotování, třídění a čištění krupičných směsí, luštění a vymílání těchto na hrubou a hladkou mouku.
Jakou hmotou se vylévají kypřice a kuželice?
Zobrazit odpověď
Ledkem neb sírou, nikdy ne olovem.
Jak si počínáme, když nám někdo prodává špatné obilí?
Zobrazit odpověď
Podobné obilí nekoupíme a přijímané dobře prohlížíme.
Kolik obrátek dělá špičák?
Zobrazit odpověď
Průměr kamene v cm a počet obrátek musí dáti vždy číslo 290.
Co děláme po každém sejití zásypu při vysokém neb polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Mouku odstavujeme jako hotový produkt, ostatní odstavujeme v pytlích k dalšímu semílání.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Včelákov | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaVčelákov
Příkrakov -
539 57
OkresChrudim
Pokorný 170
Příkrakov
GPS49° 49' 14.5''
15° 54' 24.5''
Mapová značkaHolandský / Ruiny objektu, zbytky stěn
400 m S od obce
Volně přístupný
1843
Větrný mlýn Včelákov

Mohutný větrný mlýn holandského typu byl postaven Václavem Čáslavským a jeho pěti společníky roku 1843 (z nich dva byli vodní mlynáři, tisovský a novotisovský) na Doležálkově kopci. Ve mlýně se mlelo i za bezvětří, a to žentourem, který v přízemí mlýna tahali koně nebo krávy. Tomu odpovídají i největší základy větrného mlýna v Česku jejichž vnější průměr je 14,5 m a tloušťka zdi 1,5 - 1,7 m.
Stavba se však moc nepovedla. Podle ústního podání byli sekerníci podplaceni konkurenčními vodními mlynáři aby odvedli nedobrou práci. Činnost mlýna skončila celkem brzy. Asi po dvaceti letech byl mlýn rozbořen. Dnes jsou z mlýna jen zbytky zdí vysoké 1,5 až 2 metry schované v listnatém lesíku.


Historie obecně

 

Z vlativědy Hlinecka:

Písemné prameny zmiňují Příkrakov poprvé v roce 1789. Na Doležálkově kopci nad obcí stál v letech 1843–60 (možná až do roku 1870) jediný větrný mlýn v Chrudimském okrese. Žádost na jeho stavbu podal František Čáslavský roku 1843. Ve mlýně se mlelo jen krátce a již mezi lety 1860–70 jej zbořili kvůli technickým nedostatkům. Tento mlýn holandského typu patřil k největším v Čechách a jeho základna měla průměr kolem 14 metrů. Hledám pro vlastivědu nějaký historický náčrt a při procházení Vašich stránek jsem zjistila, že jeden z největších mlýnů z té doby v databázi nemáte. Nebo jen špatně hledám? Děkuji za zpětnou vazbu. 

  O.Ondráčková, manažerka MAS Hlinecko

Zřícenina
Holandský
Zděná - kamenná
Exteriér
  • Kamenické prvky
  • Příkrakov -  ruina, zdi 1.5m až dva
     pověst říká, že při stavbě konkurenti z vodních mlýnů podplatilo sekerníky, že stavbu zkřížili, takže mlýn pořádně nefungoval, byl proto prý poháněn koněm
     (ten mohl vzhledem k velkému průměru chodit vevnitř )
     vnitřní průměr 11,5 m, tlouštka zdi až 1,7 - 1,5 m
     zdi z různě velkých kamenů, zbytky pouze jedněch dveří
     při budování skanzenu na Veselém kopci byl zájem mlýn obnovit, upravit cestu.
    Předseda místního národního výboru to odmítl, že by tam chodilo moc lidí a rušilo to.

    Technologické vybavení

    Základní obrázky