Odstraňuje z namačkaného obilí klíček a všechny nečistoty.
Které přísady v obilí jsou pro mlynáře škodlivé?
Zobrazit odpověď
Písek, kaménky poškozují mlynáře na váze, vikev a koukol barví mouku do šeda, česnek zamazává válce a kámen.
Kde se rýhují válce?
Zobrazit odpověď
V továrně, kde mají rýhovačku.
Jak musí být zařízeny vysévače, které slouží jak pro žito, tak i pro pšenici?
Zobrazit odpověď
Tak, aby se daly rámy vyměniti. Jinak bývají rámy pevné, což v mnohém případě nevyhovuje.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Uvádí se, že tento dřevěný větrný mlýn byl postaven někdejším majitelem panství Prčice a patřil k panskému dvoru v Líbenicích, pro který mlel obilí.Mlýn prý shořel.
Pokorný:
Že u samoty Strnadovy mezi Převojovem a Lhotou Včelákovou stával větrný mlýn uvedl jako pověst Č. Habart s dodatkem, že na místě větrného mlýna byl po jeho zboření založen vodní mlýn, který již také zanikl (300). Uvádí se, že tento dřevěný mlýn stál na rozhraní pozemkových parcel č. 418 a 396/7 (301), byl postaven někdejším majitelem Prčice a patřil k panskému dvoru v Libenicích (302), pro které mlel obilí. Mlýn prý shořel. Vodní mlýn byl postaven o něco níže, kde bývaly dva rybníky, avšak ani po tomto mlýně není už stop (303). Zmíněná lokalita větrného mlýna, při rozhraní parcel, je asi 615m nad mořem. Vzhledem ke konfiguraci terénu zdá se však pravděpodobnější, že mlýn stál asi 130m východně od uvedeného místa, kde terén vrcholí v 634m n. m. (304).
(300) Č. Habart, I.c. 197.- O ústní tradici též sdělení rady MNV Libenice ze 7.7.1970, viz GÚ – ČSAV, VM – Č.
(301) Srov. GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 3988, 1843 (stav roku 1840), list III (Libenice). Místo je vzdáleno asi 600m na SSV od dvora v Libenicích; srov. katastrální mapu v GÚ – ÚAGK, i.č. 3988, 1908, list 3. Větrný mlýn tu není vyznačen. Roku 1840 pozemková parcela č. 396 náležela dominu (Václav rytíř z Eisensteinu), pozemková parcela č. 418 jako rustikální Tomáši Skrčenému, chalupníku v Libenicích čp. 10 (SÚA, SK, Berounsko, Libenice, 1840).
(302) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení MNV v Libenicích z 22.2. 1956. Dle výpovědi dnešního majitele pozemkové parcely č. 418 a 396/7 Augustína Skrčeného (z čp. 10, samota Strnadovna ), o zaniklém větrném mlýně existovaly i písemné zprávy. Strýc jmenovaného jako starosta obce předal prý uvedené písemnosti Vilému Stejskalovi, kdysi obecnímu tajemníku ve Střeziměři, jenž písemnosti zaslal na jakousi výstavu do Prahy.
(303) Cit. sdělení MNV.- Na staré rakousko – uherské spec. mapě z roku 1882 je na uvedeném místě při znaku domu a mlýna ještě nápis Strnadský mlýn, na novějších mapách (1951) již jen nápis Strnadovna.
(304) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Tábor 6-2, 1954.
