Jaký je rozdíl mezi mletím na vysoko, polovysoko a na plocho?
Zobrazit odpověď
Při vysokém mletí se mele do krupic, polovysoké mletí je do krupic a mouky a ploché mletí je na mouku.
Jak uchráníme obilí před klíčením?
Zobrazit odpověď
Přehazováním a větráním nebo přemisťováním z jednoho sila nebo hrádě do druhé.
Jaký křes je nejlepší a nejsprávnější?
Zobrazit odpověď
Křes paprskovitý, poněvadž stejnosměrným rozdělením i větrníků dopravuje melivo stejnoměrně na mlecí plochu a jest možné účelné zpracování.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Kolik obrátek dělá špičák?
Zobrazit odpověď
Průměr kamene v cm a počet obrátek musí dáti vždy číslo 290.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
ROHATSKO, kat. území Rohatsko.
Pokorný:
Zděný větrný mlýn je v katastrální mapě z r. 1910 vyznačen v jižním cípu katastrálního území Rohatska při hranici s katastrálním územím Věchov. Podlouhlá pozemková parcela č.735, r.1842 ještě v celku, byla r. 1910 rozdělena na tři menší parcely, z nichž na střední, nejmenší, číslo 1735, byl postaven větrný mlýn. Mlýn pochází z 50. let 19. století. Mlel obilí a v provozu byl do r. 1910. R. 1919 měl již porouchaná křídla a asi r. 1922 byl rozbořen. Na místě, kde stával, nejsou již patrné žádné pozůstatky, jen při hluboké orbě se vyorávají kousky cihel. Pozemek je majetkem Jana Borovičky v Rohatsku čp. 48; dnes pozemek obhospodařuje CSSS, hospodářství Dolní Bousov. Zprávy o tomto větrném mlýně jsou v literatuře poměrně časté. Nadmořská výška lokality je cca 235 m.
(178) GÚ – ÚAGK, katastr. mapa i.č. 6499, 1910, list 4 (Rohatsko).
(179) SÚA, SK, IS, Boleslavsko 18, stav roku 1842, list 4. Pozemek tehdy náležel Václavu Borovičkovi z čp. 14 v Rohatsku.
(180) K. Sellner, Větráky našeho kraje, 216.
(181) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení ZLA Mnichovo Hradiště z 13.1. 1954, čj. 166/54.
(182) Č. Zíbrt, Větrný mlýn u Dolního Bousova, ČL, roč. 25/1925, 223.
(183) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV v Rohatsku z 13.2. 1956, čj. 26/56. Pamětník Josef Halbich z Rohatska uvedl, že mlýn byl postupně bourán v letech 1918 až 1919 (sdělení MNV v Dolním Bousově z 11.8. 1970, zn. 1095/zem.-70, GÚ – ČSAV, VM – Č).
(184) Sdělení MNV v Dolním Bousově.
(185) Vedle již citovaných viz : J. Bouda, Vrátenský větrák, ČL, roč. 39/1927, 284; F. Starý, Zprávy o větřácích v severovýchodních Čechách, ČL, roč. 28/1928, 186; reprodukce jsou uveřejněny např. v ČL, roč. 20/1913, 20, v Zlaté Praze, roč. 34/1917, 420, v ČL, roč. 25/1925, 223 (z roku 1910), v ČL, roč. 39/1927, 275, v Ottových Čechách, XII, Severní Čechy, s.d., (kresba); Náš Domov, Jičín, 1927, 44 i Boleslavan, roč. 9/1934-1935, 218.
(186) Srov. GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení ZLA v Mnichově Hradišti z 9.12. 1953, čj. 154/53.
