Jak jest zařízen dobrý špičák?
Zobrazit odpověď
Hrubší pískovcové kameny mají obrácenou ostrost křesu, která těžce propouští obilí a ošpicuje je.
Z čeho pozůstává výtah?
Zobrazit odpověď
Z hlavy náběhu, popruhu, plechových naběráků a dřevěných rour.
Kdo zkouší učně u tovaryšské zkoušky?
Zobrazit odpověď
Ustanovený předseda zkušební komise, starosta společenstva a vyúční mlynář.
Jak má vypadati dobré obilí?
Zobrazit odpověď
Musí být zdravé, suché, čisté, plnozrnné a nesmí být zatuchlé.
Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek, při průměru 65 cm dělá 450 obrátek při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu. Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Bzová | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaBzová
66
267 43
OkresBeroun
Pokorný 183
Bzová u Hořovic
GPS49° 53' 43.1''
13° 51' 55.7''
Mapová značkaHolandský / Objekt bez technologie
v zástavbě na J okraji oce
41600/2-299 z r. 1955
otevřít list NPÚ
Nepřístupný
1839
Větrný mlýn Bzová

Bzová, okr. Beroun, kulturní památka č.41600/2-299 z r.1955
První konkrétní zmínka o již fungujícím mlýnu holandského typu je z roku 1839. Mlýn však zřejmě pochází z konce první poloviny 16. stol., kdy Jan mladší z Valdštejna (jako pán na Točníku) povolil obci Bzová postavení větrného mlýna neboť obec nemá potok na stavbu vodního mlýna. Větrný mlýn přestal fungoval krátce po roce 1839 a od té doby pustl. Až v roce 1936 ruinu koupil pan Hanzlík, přestavěl ho na rodinný domek a postupně připojil další budovu. Původní vzhled stavby z lomového kamene o průměru 11,5 m a výšce 8,5 m je narušen probouráním nových oken. Z vnitřního vybavení se dochovala pouze jedna peruť uložená na půdě a půl mlýnského kamene. Mlýn, původně stojící o samotě, je dnes uprostřed vesnické zástavby. Jedná se zřejmě o jednu z nejstarších dochovaných staveb větrného mlýna u nás.
První konkrétní zmínka o již fungujícím mlýně holandského typu je v indikační skice z roku 1839, s vyznačením na obecní parcele č. 750 v trati a na stavební parcele č. 39 „Na hůrkách“. Mlýn však zřejmě pochází z konce první poloviny 16. stol., kdy Jan mladší z Valdštejna (mající v zástavě hrad Točník) povolil obci Bzová postavení větrného mlýna v poloze zvané Na hůrkách, neboť „obec nemá potok na stavbu mlýna vodního“. Jedna z verzí je, že mlýn vznikl z hradní věže. Mlýn byl původně panským majetkem, později předaným mlynáři.

Posledním zdejším mlynářem byl zřejmě Jan Rudolf z Točníka bydlící v čp. 66 a pracoval na jednom složení. Mlýn přestal mlít krátce po roce 1839 a od té doby pustl. V pozdějších katastrálních zápisech je označen jako demolice. Až v roce 1936 ruinu koupil Václav Hanzlík, přestavěl ho na rodinný domek a později přidal další budovu.
Původní vzhled stavby z lomového kamene o průměru 11,5 m a výšce 8,5 m je narušen probouráním nových oken. Plechová střecha vysoká 2,5 m je proražená komínem. Zdivo z lomového kamene má u paty sílu 0,9 m a v koruně 0,6 m. Zvláštností budovy je, že v první polovině výšky je válcová, v druhé mírně kuželová. Korunu zdiva těsně pod střechou zdobí dřevěné obložení. Ze strojního vybavení se dochovala pouze jedna peruť uložená na půdě a půl mlecího kamene. Objekt, původně stojící o samotě na nejvyšším místě obce, stojí dnes uprostřed vesnické zástavby. Jedná se o jednu z nejstarších dochovaných staveb větrného mlýna u nás.


Zcela přestavěn – bez historické hodnoty
Holandský
Zděná - cihlová
Technologické vybavení

Ve mlýně straší?
Majitelka mlýna paní Ruascherová nám při návštěvě vyprávěla o tajemném duchu mlýna. Každé ráno jsou prý slyšet kroky po vrzajícím dřevěném schodišti do prvného patra mlýna. Jindy se jí v pokoji v přízemí chvějí a pohupují listy pokojových rostlin. Je vyloučené, že by to bylo vlivem proudění vzduchu v pokoji, jelikož všechny dveře i okna jsou zavřená a topení v létě netopí

Historické fotografie a pohlednice

Základní obrázky

Historické mapy