Jaký je rozdíl mezi mletím na vysoko, polovysoko a na plocho?
Zobrazit odpověď
Při vysokém mletí se mele do krupic, polovysoké mletí je do krupic a mouky a ploché mletí je na mouku.
Jak uchráníme obilí před klíčením?
Zobrazit odpověď
Přehazováním a větráním nebo přemisťováním z jednoho sila nebo hrádě do druhé.
Jaký je postup při vysokém a polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Šrotování, třídění a čištění krupičných směsí, luštění a vymílání těchto na hrubou a hladkou mouku.
Jak se nazývá ložisko ve spodku?
Zobrazit odpověď
Kuželice.
Kolik obrátek musí míti šrotový kámen?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm musí dáti s počtem obrátek v součtu vždy číslo 270.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Kujavy | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaKujavy
Siegmundův - Mahrův mlýn 2
742 44
OkresNový Jičín
B 254
Kujavy
GPS49° 42' 57.8''
17° 57' 20.8''
Mapová značkaHolandský / Zaniklý
na SZ okraji obce
Zaniklý
asi 1850
Větrný mlýn Kujavy

Okolo roku 1850 postavil větrný mlýn německého typu Siegmund Anton. V roce 1878 byl mlýn prodán a převezen do Děrného.
V roce 1914 postavil Ferdinand Mahr mylý šrotovací větrný mlýn neobvyklé konstrukce. Mlýn holandského typz (otočná pouze střecha) má horní polovinu dřevenou. Ukončil svoji činnost asi po zapečetění mlýnů v roce 1941.


Historie obecně

Roku 1844 si chtěl postavit mlynářský tovaryš Anton Siegrnund větrný mlýn na pozemku chalupnické usedlosti svého strýce Antona Paulera, Kujavy č. 2, ale nebylo mu to povoleno. Žadatel původně zde bydlel se svými rodiči (Ant. Siegrnundem, tesařem a Apolonií roz. Paulerovou) a pak se přiženil na chalupnickou usedlost č. 69 (sňatek s Kateřinou Gellnerovou 1841, narozeni dětí od 1849) K vybudování dřevěného větřáku na pozemku č. 2 mezitím opravdu došlo, neboť roku 1861 se narodila „větrnému mlynáři“ Ant. Siegmundovi a jeho manželce Kateřině na č. 69 dcera Engelberta.
Chalupnická usedlost č. 2 o výměře 2 ha však přišla roku 1846 do rukou rodiny
Mahrovy. Jejími majiteli byli od roku 1846 Mates (Matyáš) Mohr, od roku 1883 Ferdinand Mahr a od roku 1927 Richard Mahr. Dřevěný sloupový větřák, který byl ještě roku 1875 v živnostenském provozu (podle Berichtu), byl roku 1878 prodán a převezen do Děrného.
V roce 1914 postavil majitel chalupy č. 2 Ferdinand Mahr na místě bývalého sloupového větřáku malý šrotovací větrný mlýnek zvláštního typu, který byl (podle obecní kroniky) v provozu ještě v roce 1923). K zániku mlýnku napomohlo úmrtí mlynáře Ferdinanda Mahra (1927) a jeho manželky Anny (1938). Jejich jediný syn Richard (nar. 1888) byl valcířem a nakonec bydlel a zemřel v Bohumíně.
Mahrův atypický malý šrotovací mlýnek byl zajímavou a ojedinělou kombinací obou typů běžných větřáků holandského a sloupového. Dolejší zděná část měla půdorys obdélníka s půlkruhovým ukončením jedné kratší strany (jako apsida). Celková délka objektu byla 6,8 m, jeho šířka a současně průměr polokruhu 3,1 m. Kruhová podezdívka větřáku z cihel, z níž bylo zvnějšku vidět jen polovinu, sahala do výšky 2,4 m. Na ní stál dřevěný válcový kabát vlastního mlýna ukončeného nahoře nízkou kuželovitou otočnou střechou, v níž byl umístěn hřídel se 4 křídly. Výška větřáku od země až po střechu měřila 4,3 m, dohromady se střechou 5,2 m. Délka křídla činila 3,9 m. K větřáku byla na závětrné straně těsně přistavěna nízká dřevěná kolnička s podezdívkou do výše 1,6 m, která sloužila jako skladiště, příp. i jako nouzový přístřešek mlynáři. Z této připojené kolničky vedly uvnitř dveře do mlýna.
Mahrův větřák stál při sz. okraji obce těsně na hranici jejího katastru vpravo od silnice do Děrného, a to ve vzdálenosti 1950 m sz. od kostela v Kujavách, azimut 316°. V roce 1958 se již větřák rozpadal a jeho trosky byly patrny ještě kolem roku 1960. Protože tento atypický větřák byl v Kujavách nejmladší o nejdéle se dochoval, byly zprávy o něm i jeho fotografie několikrát publikovány.
Mahrův větřák je zakreslen na speciální mapě list Nový Jičín z roku 1938, není však zakreslen na mapě Ježkově z roku 1940, ačkoliv v té době ještě stál. Při terénním průzkumu 17. 11. 1987 nás informátorka Jindra Hůlová, Kujavy č. 2, zavedla na místo, kde větřák stál. Zbyla z něho jen hromada cihel a kamení zarostlých v křoví a mezi stromy. Děkujeme jí i její sestře Stanislavě Vjaslovské z Fulneku za poskytnuté informace.

zdroj: Šustek Fr. - Turek, A. Větrné mlýny v severní a východní části bývalého panství Fulnek, Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, sv, 42, 1988, str. 11 - 26

Historie mlýna také obsahuje
  • Držitelé mlýna v chronologickém sledu

    Siegmund Anton - asi 1850 -

    Mahr Mates 

    ?Mahr Ferdinand  1883 -

    Mahr Richard  1927 -

     

  • Mlýn je vyobrazen na
  • I. vojenské mapování - josefské (1764 - 68)
  • Příjmení mlynářů působících na mlýně
    • Mahr
    • Siegmund
    Neexistuje
    Holandský
    Dřevěná

    Mahrův atypický malý šrotovací mlýnek byl zajímavou a ojedinělou kombinací obou typů běžných větřáků holandského a sloupového. Dolejší zděná část měla půdorys obdélníka s půlkruhovým ukončením jedné kratší strany (jako apsida). Celková délka objektu byla 6,8 m, jeho šířka a současně průměr polokruhu 3,1 m. Kruhová podezdívka větřáku z cihel, z níž bylo zvnějšku vidět jen polovinu, sahala do výšky 2,4 m. Na ní stál dřevěný válcový kabát vlastního mlýna ukončeného nahoře nízkou kuželovitou otočnou střechou, v níž byl umístěn hřídel se 4 křídly. Výška větřáku od země až po střechu měřila 4,3 m, dohromady se střechou 5,2 m. Délka křídla činila 3,9 m. K větřáku byla na závětrné straně těsně přistavěna nízká dřevěná kolnička s podezdívkou do výše 1,6 m, která sloužila jako skladiště, příp. i jako nouzový přístřešek mlynáři. Z této připojené kolničky vedly uvnitř dveře do mlýna

    Technologické vybavení
    Typ Název Místo vydání/uložení Specifikace Poznámky
    Literatura Větrné mlýny v severní a východní části bývalého panství Fulnek, Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, sv, 42, 1988, str. 11 - 26
    Autor: Šustek Fr. - Turek,
    Rok vydání: 1988

    Základní obrázky