Hamleta, fiktivního kralevice dánského jistě netřeba představovat, Tuborg má také co do činění s dánským královstvím (pro totální neznalce – je to nejpopulárnější značka dánského piva, ale pro našince zvyklého na domácí moky nic moc…) a větrné mlýny také k Dánsku patří. Což zaznamenal už Karel Čapek ve své „Cestě na sever“, v kapitole věnované právě Dánsku, a větrníky jsou v tomto cestopise také autorem vyobrazeny.

Když jsem se koncem roku 2007 rozhodoval, zda v polovině února 2008 jet či nejet na týden do Izraele s výpravou orientačních běžců (přiznávám – to je moje další dlouholetá diagnóza…), byla lákadlem a závažíčkem na misce vah rozhodování vedle toho, že si s buzolou a mapou zaběhám v dosud nenavštívené zemi, kterou by jako kolébku civilizace měl navštívit snad každý, také fotografie z titulní stránky jednoho turistického prospektu o této zemi. Konkrétně o nejposvátnějším městě tří náboženství, místě bezesporu nej- nej- na žebříčku světového kulturního dědictví a místech, kde události předurčily nulu na našem letopočtu – o Jeruzalému. Zkrátka – na obálce byla fotografie větrného mlýna.