Počet zobrazených článků: 14 (z celkem 14 nalezených)
Vydáno dne 01. 06. 2009 (972 přečtení)
Kuchařské okénko
Větrný mlýn aneb těstoviny s kuřecím masem a žampiony, rychlé a chutné jídlo plné zeleniny.
Irská mlynářská modlitba
Vydáno dne 04. 04. 2009 (1102 přečtení)
Back of the Bread
Maltie D. Babcock
Volný překlad (průnik obou verzí):
Aby byl chléb je potřeba sněhobílá mouka,
aby byla mouka je zapotřebí mlýn,
aby mlel mlýn musí být vítr a déšť,
svítit slunce a dít se vůle Boží.
Vydáno dne 11. 03. 2009 (1558 přečtení)
Už více jak rok se snažíme v historii vypátrat nějakého patrona větrných mlynářů. Na našem setkání v pravoslavné akademii ve Vilémově v roce 2007 jsme tohle téma načali a v loňském roce v Oucmanicích jsme měli možnost vyslechnout výsledky bádání pana Romana Jurigy, který nám nabídl několik osobností svatých, kteří jsou patrony mlynářů.
Vydáno dne 11. 03. 2009 (730 přečtení)
Byl jsem na posledním setkání ve Vilémově vybídnut, abych jakožto teolog zjistil, kdo je vlastně nebeským patronem mlynářů, případně koho by bylo nejlepší si jako světce a pomocníka mlynářů připomínat. Již tenkrát jsem pojal myšlenku, že by se patrně mělo jednat o nebeského patrona, který by mlynáře v Evropě i u nás spojoval – tj. takového, který by byl součástí jak západní, tak i východní křesťanské tradice.
Vydáno dne 07. 03. 2009 (1552 přečtení)
Erb pochází z roku 1116, kdy také vznikl „cech mlynářský”. V kronice české, v kapitole 34, str. 289, vypravuje známý Beckovský o vzniku mlynářského znaku i o zvláštní udatnosti českého mlynáře Jiřího z Doupova následující pověst:
Báseň - Jiří Konůpek: VĚTRNÉ MLÝNY
Vydáno dne 01. 04. 2008 (748 přečtení)
Větrné mlýny s pozlátkem zašlých věků
dnes už se netočí, uplynul onen čas.
Prach kryje žernovy, opuštěné jsou, tiché,
lopatky stanuly, umlkl jejich hlas.
Lopatky, perutě široce roztažené
živeny větrem, rozlétaly se v blesk,
dnes už se netočí, stoletím unavené,
jen občas zachrastí, táhle a naposled.
Větrný mlýne, Provencalský mlýne,
ve kterém Daudet své dopisy psal,
houkání sýčků, noční let netopýrů,
tajemným kouzlem čas tě obepjal.
Větrné mlýny, Quichotovští obři,
vítr vám z perutí všecku sílu vzal.
Poutník se krajem unaveně plouží,
pohlédne na Vás, vzdychne a jde dál.
Vydáno dne 01. 11. 2007 (1087 přečtení)
V seznamu jsou uvedeny všechny zatím objevené dokumenty, ve kterých hrají větrné mlýny hlavní roli. Filmy nebo dokumenty ve kterých se náš větrný mlýn objevil bude jistě mnoho (např. pohádka Nebojsa • Film ČR/SR 1988), ale bylo by nad naše síly je všechny zmapovat.
Vydáno dne 30. 10. 2007 (1046 přečtení)
Výtah ze základní literatuty pro studium větrných mlýnů
Vydáno dne 17. 05. 2007 (1181 přečtení)
Vážení přátelé,
v následující první ukázce otázek pokládaných učňům u tovaryšských zkoušek si můžete otestovat svoje znalosti mlynářského řemesla. Správné odpovědi najdete na konci článku.
Vydáno dne 30. 01. 2006 (1700 přečtení)
Co je to za sílu, která pohání tento svět? Co je to za vášeň, která vede lidi dávat tvar věcem a strojům? Co je to za touhu, kterou jsme zdědili po předcích? Ptáme se, a hledáme odpovědi…
Tato slova zněla vždycky na začátku jednotlivých dílů televizního seriálu „Svědků minulosti”. Předznamenávala výpravy za starou technikou, původními technologiemi, technickými památkami a mizejícími řemesly.
Jeden z dílů se jmenoval „Větrní Mohykáni”.
Následně se toto dílo objevilo i v knižní podobě.
Vydáno dne 19. 01. 2006 (1491 přečtení)
Pověst z
Ostrova u Macochy, kterak vysloužilý voják čerta z mlýna vyhnal.
Vydáno dne 17. 01. 2006 (1411 přečtení)
Lidé mají zálibu ve větrných mlýnech. Jako kdyby měli škodolibou radost, že někdo dokázal spoutat vítr, neuchopitelný a neviditelný živel, který jim jindy klepe stříškami na komínech a vhání prach do očí. Stovky turistů a potulných vandráků již okouněly u krásného větřáku v Uhelné, chodily okolo a marně hledaly lopatky, zamoučeného větrného mlynáře a jeho dcery. Nakonec se jen tak pro štěstí dotkly mlýnského kamene venku a smutně odcházely do polí. Doba větrných mlynářů v Uhelné totiž již dávno minula.
Vydáno dne 13. 01. 2006 (3743 přečtení)
Publikování nebo šíření obsahu serveru povětrník je bez písemného souhlasu redakce povětrník zakázáno. Není také povolena jakákoli další publikace, přetištění nebo distribuce jakéhokoli materiálu nebo části materiálu zveřejněného na serveru povětrník a to včetně šíření prostřednictvím elektronické pošty, SMS zpráv a včetně zahrnutí těchto materiálů nebo jejich části do rámců či překopírování do vnitropodnikové či jiné privátní sítě a včetně uchovávání v jakýchkoli databázích.
Publikované fotografie a texty k jednotlivým mlýnům na webu povětrník (pokud není uvedeno jinak) jsou vlastní fotografie a texty redakce serveru povětrník.
Vydáno dne 12. 01. 2006 (1301 přečtení)
Mlýny, větřáky, větrníky...
Slovo mlýn je indoevropského původu a zní v mnoha světových jazycích podobně jako v češtině. Například v němčině se mlýn řekne mühle, v angličtině mill, v ruštině mělnica, v latině mola, v holandštině molen.